i know that is hurt, but keep trying

21. května 2016 v 23:40


Štve mě poslední dobou spoustu věcí, jednou z nich je to, že jsem si do života pustila dalšího kluka. Pár měsíců je do mě zamilovaný, vlastně od té doby co jsme to zkoušeli naposled a nedali tomu nakonec šanci. Dokonce mi to, že mě miluje řekl i do očí, zmohla jsem se jen na suché 'běž už nebo ti ujede autobus.' Samozřejmě on strašně psychicky vyřízený mi to pak psal i na facebook stylem, že mě prostě miluje, a že co bude dál a že beze mně nechce být. Nevím co čekal.

Neexistuje žádné 'vykousli jsme se tak spolu už chodíme'. (jen pro informaci, on to všude podává, že jsme se kousali, ale nic takového se z mého pohledu fakt nestalo, nejspíš protože se neumí líbat a to co bylo mělo k líbání opravdu daleko) Nedá se fungovat na jediným líbání a vím to moc dobře, protože kdybych chodila s každým s kým jsem se líbala, ať už opilá nebo střízlivá, za posledního půlroku chodím znovu s mým bývalým, s mým nejlepším kamarádem (dokážeme se kamarádit i přes to občasné opilecké líbání a realistické hraní toho, že spolu chodíme) s nějakým náhodným klukem a z jeho pohledu vlastně i s ním.

Je to ještě dítě, na vztahy nepřipravený, zajímají ho hlavně hry a odpovídat na věty typu "Princezno, normálně teď jsem hrál s klukama ranked a mám prostě nejlepší AD Carry." mě vážně nebaví, protože tomu nerozumím. A pak si mojí nejlepší kamarádce stěžuje, že na facebooku neodepisuju. Já bych odepsala, kdybych věděla o čem to sakra mluví.

Abych o něm nemluvila pořád špatně, on je celkem fajn, hodně si rozumíme, ale pořád si žije takovou svoji realitu, do které nezvládá zapojit i fakt, že by s někým chodil. Něčím na mě už kdysi dávno udělal dojem, pořád ten dojem dělá, ale už jsem pevně přesvědčená, že to co k němu cítím není láska. Před měsícem jsem si myslela, že alespoň maličko nějakého hlubšího citu mám, ale to maličko je opravdu hodně málo na to, abych byla trpělivá a koukala na to jak ještě dospívá, když já už před rokem (to jsem byla stejně stará jako je on teď) měla celkem slušně postavený vztah. Hlavně jsem se věnovala tomu ten vztah rozvíjet, zatím co on si hraje to svoje lolko, odepisuje na messenger a myslí, že všechno přijde samo.

Nechci ho už víc trápit falešnými nadějemi, je mi ho trochu líto, když vím jak se snaží a nic z toho nebude. Přece jen je v něm jistý potenciál do budoucna, určitě ne pro vztah se mnou, ale až bude maličko starší bude mít s někým šťastný vztah plný reálné lásky, jen to chce trochu dospět a nezaměřovat se tolik na hraní her.
 


Komentáře

1 aqua-mihi-haeret aqua-mihi-haeret | E-mail | Web | 30. května 2016 v 6:38 | Reagovat

No, mohla bych poradit jedině říct mu to, to všechno, co k němu cítíš a necítíš, ale nevím, jestli jsem ta, co by měla radit. Se vztahy zkušenosti nemám, jsem takový vystrašený člověk, který by dokupy vztah ani nedal, protože prostě nějak neumím projevovat city. A kluk, do kterého jsem už přes rok zamilovaná je o víc než jen jeden rok mladší, což je fakt ironie a peklo zároveň.
A jinak moc děkuju za milý komentář u mě na blogu, udělalo mi to fakt radost, že byl hned u prvního článku tak dlouhý koment :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama