všichni skončí na drogách, jen my na nich začali

8. srpna 2017 v 19:28
Říká se, že by se v životě mělo zkusit všechno, ale tak to není, některý věci by se rozhodně zkoušet neměly. Na blog jsem nepsala 5 měsíců, je to docela doba za kterou se toho stihlo spoustu změnit. V první řadě jsem měla můj první vážnej vztah, bohužel jak rychle začal, tak rychle skončil a to jen z toho důvodu, že jsem celou dobu "milovala" někoho jinýho a ten někdo jinej o mě začal jevit zájem tak jsem se toho chytla. A taky to možná skončilo tak rychle, jen protože jsem nechtěla být feťákova holka, přítelkyně kluka, kterej dluží kam se podívá, mladá od toho vysmaženýho debila. Víte co je paradoxní, svoji první "tvrdší" drogu jsem měla dřív než první sex, první sex přišel až po tom co odešel stav z drogy. A tím dnem se všechno změnilo, nestal se ze mě feťák, stal se ze mě člověk, kterej si problém s drogama začal uvědomovat trochu pozdě. Je sranda koulovat i v létě, tolik to nestudí,je to příjemný... aneb, když se nedokážete bavit bez extáze. Nebo, ne že bych se bez ní nezvládla bavit, ale když jdu na nějakou party těším se na to až si kousnu do koule, až najede ten stav, až se ze mě stane zombík co tancuje do rytmu drum and bass setů. A až v 6 ráno vylezu z klubu totálně prochcaná potem s potřebou sebou neustále hýbat. ALE NEFETUJU, fakt ne lidi. Jenom trošku a uvědomuju si to, ale nemám důvod přestat, tohle je totiž jediná dobrá věc kterou mi můj ex po rozchodě nechal a zároveň taky ta nejhorší věc. Rozešli jsme se před měsícem, plus mínus pár dní a já za tu dobu úplně změnila lidi, mám skupinu se kterou chodím na akce a dávám, mám skupinu co nenávidí drogy a feťáky a pak mám lidi, co ví o mým problému a snaží se mi pomoc. Ale já nechci přestat, nechci přestat dokud to je sranda a dokud to není piko. Spousta co si tohle přečte mě odsoudí, že jsem smažka. Jsem spíš příležitostný narkoman, protože smažky dávají dávku každej den, ale ok. S bývalým jsme se jednou o drogách bavili stylem, že to lidi nemůžou odsoudit dokud to nezkusili a je to pravda, nemůžou, proto ať to nezkouší a ať se k tomu ani nevyjadřují, protože není nic horšího než vědět, že tě baví drogy a ne ty sám, že jedinej důvod proč jdeš na akci je to, že si budeš moc dát. Můj největší strach je, že se po tomhle nevrátím do normálu, že jediná věc na kterou budu myslet je další akce, že budu přemýšlet jako závislej člověk. S kamarádem už tak 2 akce mluvíme o tom, že dáváme naposled, samozřejmě jakmile nám ohlásí další akci řešíme jen to jak silnou extázi si seženem, od koho a jestli pro jistotu nebudem dávat krystaly. V hlavě se mi díky tomu točí někdy výčitky, někdy radost, podle nálady. A můj bývalý po našem rozchodu začal brát fakt moc, myslím, že to furt zůstává jen u extáze, ale je sjetej skoro každej den, nic nemá, je nula. Uvidime co se mnou dál bude, pokud za půl roku napíšu, že jsem na piku, moje okolí někde udělalo chybu, tak mi držte palce.
 

tam kde se nikdo nedívá, tam vede ta cesta

13. března 2017 v 0:01
A já už vlastně ani nevím komu můžu věřit.. Nejde o to, že jsem na to kurva zůstala sama, protože já tu mám pořád spoustu lidí, kteří se za mě jdou postavit, ale tohle je absolutně mimo moji komfortní zónu. Nikdy jsem nefungovala bez nejlepšího kámoše a co mám teď dělat, když si jeden našel holku a ten druhej se se mnou přestal bavit? Prostě budu dál chodit a snažit se bejt dobrá. Budu dál polykat všechnu tu hořkost, kterou mám chuť říct a doufat, že se zas objeví někdo kdo se stane mým parťákem.
Asi jsem si to celý posrala sama, více méně mou neúctou ke všem a všemu, zase mi to trochu stouplo do hlavy, protože takhle fungovat jsem byla naučená, věčně tu byl někdo kdo pro mě udělal všechno. A teď mi zůstala nejlepší kámoška, moje spolubydlící a šíleně prázdný místo. Myslím, že by mě to nesralo, ale neumím se koukat jak jsou lidi okolo šťastní nebo aspoň jak vypadají šťastně. A já jsem taky šťastná, do jisté míry. Od další úrovně už mě jen příšerně sere, že můj nejlepší kámoš a já jsme udělali tak trochu krok vedle a snažili se vybudovat vztah.
Zahodila jsem kvůli tomu spoustu věcí? Nejspíš. V první řadě se chci do budoucna zapřísáhnout, že pokud si najdu vztah, tak do píči toho kluka budu dělat šťastným, v druhé řadě, pokud si najdu nějakýho novýho nejlepšího kámoše, tak se k němu nikdy nebudu chovat s neúctou a nikdy nepodlehnu jeho sladkým kecům o sračkách. To je všechno.
Teď si dám osobáčka, cigaretu a půjdu spát dřív, než nad tím začnu ještě víc přemýšlet.
Tak dobrou noc a sladké sny.

btw. možná se někdy v blízkém budoucnu o tom co se vlastně stalo mezi mnou a tím teď-už-ex-nejlepším kamarádem vyjádřím víc, pro dobro mé vlastní duše, ale zrovna teď už nad tím nechci přemýšlet